MUDr. Igor Šimoník

Chirurgové jej fascinovali už od základní školy, obdivoval jejich schopnost vnořit do pacienta skalpel a vyřešit tak jeho zdravotní problém. Léto během studia na gymnáziu věnoval brigádě sanitáře na operačním sále. Panující atmosféra rozhodla o tom, že se vydá na kariérní cestu chirurga.

Pane doktore, co Vás přivedlo k oboru chirurgie? Proč jste se pro ni rozhodl?

Asi to bude znít zvláštně, ale to, že se chci věnovat medicíně a konkrétně chirurgii, jsem tušil už od základní školy. Lékaři a konkrétně chirurgové mě vždy fascinovali. Obdivoval jsem tu schopnost a odvahu vnořit do někoho skalpel, vyřešit jeho zdravotní problém, a přitom to udělat tak, že pacient odejde následně domů zdráv. To mi přišlo neskutečné. V následujících letech studií jsem se v této myšlence již jen utvrzoval.

Vzpomínáte si na svou praxi během studií? Vybaví se Vám nějaký okamžik, který byl pro Vás zlomovým? Ať už v pozitivním, či negativním slova smyslu.

Vzhledem ke svému zájmu o chirurgii, jsem si už během studia na gymnáziu domluvil o letních prázdninách brigádu jako sanitář na operačním sále v jedné z brněnských nemocnic. Možnost vidět na vlastní oči reálnou operaci, sledovat lékaře při práci na operačním sále a mít možnost vnímat a cítit celou tu zvláštní atmosféru, která na operačním sále panuje, bylo nepochybně tím zásadním okamžikem, který definitivně rozhodl o tom, že medicína a konkrétně chirurgie je tím oborem, kterému bych se chtěl ve svém životě věnovat.

Na co konkrétně se v rámci chirurgie specializujete?

Již od začátku své praxe se zaměřuji především na problematiku břišní chirurgie. Ta v sobě zahrnuje poměrně široké spektrum operačních výkonů. Od operací břišních kýl, slepého střeva a žlučníku, přes akutní stavy v dutině břišní až po rozsáhlejší výkony na střevech – např. v souvislosti s nádorovými onemocněními. Snažím se při tom o maximální možné využití laparoskopických, případně robotických operačních technik. Od roku 2004 se také velmi intenzivně věnuji problematice bariatrické chirurgie, tedy operacím pro obezitu, které se týkají především oblasti žaludku a tenkého střeva. Naše chirurgické oddělení patří v počtu prováděných bariatrických operací již řadu let na jedno z předních míst v rámci České republiky.

Jste lékařským ředitelem Nemocnice Mostiště a vedete chirurgické oddělení. Prozradíte nám, jaké konkrétní novinky se ve vaší nemocnici udály v roce 2022?

V letošním roce navazujeme na postupnou rekonstrukci jednotlivých oddělení a ambulancí nemocnice, která probíhá kontinuálně již několik posledních let. V současnosti dokončujeme rekonstrukci části oddělení následné péče. Ruku v ruce s tím se snažíme o průběžnou obnovu technického a přístrojového vybavení, a to jak na operačních sálech, tak v jednotlivých specializovaných ambulancích. Naším cílem je vytvoření moderně vybaveného a pro pacienty přívětivého prostředí, které odpovídá dnešnímu vysokému evropskému standardu skupiny VAMED MEDITERRA.

V rámci Mostiště se soustředíte na robotické operace s vyhlášeným robotickým přístrojem Da Vinci. Co vše lze za jeho asistence operovat?

V rámci naší nemocnice se soustředíme na robotické operace ve dvou základních oblastech. V prvé řadě je to problematika urologická. Konkrétně se jedná o odstranění prostaty pro zhoubný nádor, která je naší nejčastější robotickou operací. Dále úplné, či částečné odstranění ledviny pro nádor a plastika močové pánvičky. Druhou oblastí je pak problematika týkající se břišní chirurgie, kde konkrétně provádíme robotické operace nádorů v oblasti konečníku. Každoročně tak dohromady provedeme téměř 500 robotických operací. Využití robotické chirurgie v praxi je však daleko širší. Kromě výše zmíněných operací, které provádí naše nemocnice, se dnes robotika významně uplatňuje také v oblasti gynekologické, kardiochirurgické, cévní a hrudní chirurgie.

Co byste ještě vyzdvihl kromě toho, že minimalizuje krevní ztráty a umožňuje větší rozsah pohybu chirurgických nástrojů?

Kromě Vámi zmíněných výhod je to možnost provádění daleko přesnějších a detailnějších operačních výkonů, za použití velmi jemné operační techniky, což umožňuje provádění i velmi složitých operací. Výrazně vylepšuje prostorovou vizuální orientaci chirurga ve smyslu možnosti vnímání hloubky obrazu, a to díky využití 3D optiky. Pacienti po robotických operacích trpí daleko menšími bolestmi než po klasických operacích. Zkracuje se doba potřebná pro hospitalizaci a následnou rekonvalescenci, což pacientům umožňuje daleko dřívější návrat do běžného života a zaměstnání.

Před pár lety byl robot Da Vinci novinkou. Jak se vyvíjí dnes? Jsou známy statistiky, kolika lidem se zhoubným nádorem robot již pomohl?

V oblasti robotické chirurgie dochází k vývoji neustále. Jde především o technický vývoj samotného robotického systému, který má v současné době podobu již několikáté generace. Zvětšuje se možnost rozsahu pohybu robotických ramen, ve kterých jsou umístěny robotické nástroje. Samotné nástroje prochází také postupným vývojem. Zmenšuje se jejich průměr, což umožňuje jejich využití v daleko menších a stísněnějších prostorech než dříve. Dochází k postupnému vývoji nových robotických nástrojů, které nebyly dříve k dispozici. Vývojem prochází také zobrazovací technika, která je dnes k dispozici v 3D HD podobě a výrazně zlepšuje již tak výborný vizuální vjem, který umožňuje chirurgovi velmi detailní prostorovou orientaci v operačním poli.

A jaké jsou odezvy přímo od operovaných pacientů?

Ze strany pacientů sledujeme již od začátku velký zájem o možnost robotických operací. Díky dnes velmi dobré informovanosti, mají pacienti často poměrně přesnou představu o tom, jaké možnosti a výhody pro ně robotická operace skýtá. To, co pacienti po operaci velmi intenzivně pozitivně vnímají, je především skutečně krátká doba hospitalizace a rekonvalescence. Jako příklad lze uvést robotické odstranění prostaty u mužů, kdy při použití klasické otevřené operační techniky pacienti následně stráví v nemocnici často i 14 dní, s následnou poměrně dlouhou dobou rekonvalescence. V případě robotické operace, dnes pacient při standardním pooperačním průběhu stráví v nemocnici v průměru 4-5 dní, a to při nesrovnatelně menší míře pooperační bolesti, kratší rekonvalescenci a s nepoměrně menším dyskomfortem, než který se pojí s klasickou operací.

V Nemocnici Mostiště pracujete ve stabilním týmu lékařů. Jak moc je podle Vás v dnešní době těžké sehnat specialistu, obzvlášť do nemocnice v malém městě?

Stabilní a spolupracující tým lékařů je nepochybně základem úspěchu každého pracoviště. V případě oddělení, které se mimo jiné zaměřuje na tak specializovanou oblast, jako je robotická chirurgie, je tato potřeba o to naléhavější. Jde hlavě o to, že vybudování takového sehraného a zkušeného týmu, který je schopen podávat vynikající a stabilní výkony je poměrně náročné a trvá to někdy roky. Troufám si tvrdit, že nám se vybudování takového týmu zdařilo. V průběhu let jsme navázali stabilní externí spolupráci s operatéry, kteří jsou např. v oblasti urologické problematiky špičkou ve svém oboru. Mohu jmenovat například doc. MUDr. Jana Doležela, Ph.D., prim. MUDr. Jiřího Kočárka, Ph.D., MUDr. Azata Chamzina, CSc., FEBU, či MUDr. Ivana Kolomba. Tito odborníci tvoří dnes páteř našeho robotického týmu, věnujícího se urologické operativě.

Nabízíte třeba i u Vás praxe pro mediky, kteří chtějí následovat chirurgické kroky Vás a dalších zkušených kolegů?

Naše chirurgické oddělení je pochopitelně otevřeno všem studentům medicíny, kteří projeví zájem u nás absolvovat ať již povinnou, či nepovinnou praxi. Každoročně této možnosti využívá řada studentů z různých ročníků jak z brněnských, tak z pražských, ale i jiných lékařských fakult. Určitým lákadlem pro studenty, je právě možnost, seznámit se kromě běžné práce na chirurgickém oddělení i s tak úzce specializovanou oblastí, jako je robotická a bariatrická chirurgie.

Jakou další péči, kromě chirurgie, mohou pacienti v Nemocnici Mostiště, která patří do skupiny VAMED MEDITERRA, jediného českého soukromého poskytovatele zdravotní péče s opravdu mezinárodním zázemím, očekávat?

Nemocnice disponuje velkým ortopedickým oddělením, které provádí ročně kolem 700 totálních náhrad kyčelních a kolenních kloubů a je vyhledávaným ortopedickým pracovištěm pacienty nejen z kraje Vysočina, ale také z okolních regionů. Kromě totálních náhrad velkých kloubů, nabízí ortopedické oddělení také celé spektrum artroskopických operací, především kolenních a ramenních kloubů. Dále ve spolupráci s kolegy z Brna nabízíme pacientům v posledních letech některé typy plastických operací, jako je liposukce, abdominoplastika, modelace prsou a řadu dalších. V roce 2017 jsme v rámci nemocnice otevřeli zcela nové, špičkově vybavené oddělení následné intenzivní péče, které se zabývá péčí o pacienty, kteří jsou dlouhodobě odkázáni na podporu základních životních funkcí (např. po vážných úrazech, autonehodách, mozkových mrtvicích, či složitých neurochirurgických operacích). Toto oddělení, které disponuje 18 lůžky, je největším poskytovatelem této péče v kraji Vysočina.

Zdravotnictví má za sebou velmi náročné roky. Jak jste se vypořádali s dobou nejhorších covidových vln? Ať už jako oddělení, nebo Vy osobně?

Poslední dva roky byly z hlediska probíhajících covidových vln skutečně náročné. Stejně jako v ostatních nemocnicích, jsme museli přijmout řadu restrikčních opatření, omezujících rozsah a charakter poskytované péče. Pochopitelně, že tváří v tvář nakaženým pacientům, z nichž bohužel někteří, především z těch starších, svůj boj s nákazou prohráli, byly kladeny značné nároky na pracovní a také psychické nasazení ze strany veškerého personálu. V současné době se ještě potýkáme s následky nuceně odložených operací, které se však postupně a myslím, že s úspěchem snažíme dohnat. Chci věřit, že situace se bude do budoucna v souvislosti s proočkovaností populace vyvíjet pozitivním směrem.

Jak nejraději relaxujete a tzv. vypnete od veškeré práce a každodenních starostí?

Vzhledem k tomu, že jsem otcem dvou chlapců, jejichž různorodé zájmy, škola a sportovní aktivity vezmou většinu volného času mně i mé ženě, tak na opravdovou relaxaci toho už moc nezbývá. Pokud zbyde nějaký volný čas, pak se snažím trošku sportovat.

Co byste vzkázal pacientům, kteří se do Nemocnice Mostiště chystají na nějaký zákrok a přirozeně z něj mají strach?

Strach z operace je samozřejmě přirozený, přece jen se nejedná o běžnou situaci, kterou zažívá normální člověk každý den. Domnívám se dokonce, že jistá „zdravá“ míra strachu je potřebná k tomu, aby se pacient i jeho organismus připravili na tuto pro tělo stresující situaci. Naše budoucí pacienty bych rád ujistil, že jsme si této skutečnosti dobře vědomi, a že za jednu z našich prvořadých povinností považujeme vytvořit pro ně natolik vstřícné, příjemné a chápající prostředí, ve kterém se jim bude dařit tuto pro ně nepřirozenou situaci co nejlépe překonat. Snad nebude příliš troufalé, když si dovolím říct, že se nám to společnými silami daří.